Vlčice, kterou jsi vytvořil

22. march 2016 at 19:00 | Chell |  Básně
Láska nás mění. Někdy i takovým způsobem...

Chci slyšet jen tlukot svého srdce
a vzduch svištící kolem mých uší.
Nechci myslet, nechci cítit, nechci být mezi lidmi.
Nerozumí mi.
Jsem mezi nimi jako cizinka...

Jsem vlčice, nejsem žena.
Jsem zvíře, ne křehká květinka.
Jsem lovec.
Už nikdy víc nebudu tvou kořistí.

Už mě neulovíš, schovám se ti.
Už mi neublížíš, nemáš čím.
Teď budu já lovit tebe,
já ti budu ubližovat,
Já tě budu zraňovat, znova a znova...

Chci zarýt své drápy do tvé kůže
a pak ti něžně olízat rány.
Chci se zahryznout do tvého hrdla,
cítit tvou krev na jazyku
a pak se o tebe něžně otřu.
Budu u tebe věrně čekat, než přijde záchrana.

Pořád ale nechápu, proč žiješ,
proč ti není mizerně,
proč nekrvácíš víc a víc,
proč jsi živější než já.
Vlastně...
Už mi to dochází.
Snažím se ubližovat tobě,

ale jediný, kdo je zraněný, jsem já.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement