Hope, Love and Sorrow - 2. kapitola - Někdy něco končí a něco jiného začne

13. january 2016 at 20:17 | Chell |  Hope, Love and Sorrow
Tak jsem napsala další díleček. Doufám, že i ten se bude líbit.

Nechtěla jsem už na nic čekat. Hned jakmile se dostala z místnosti 213, otevřela jsem dveře do místnosti s porotci a vstoupila dovnitř. Musím říct, že pokoj, ve kterém jsem stála, byl docela velký. Uprostřed stál stůl a za ním muž a žena. "Dobrý den" řeknu jen. "Vítáme tě" řekla ta žena, zatímco muž se přehraboval mezi papíry na stole.

Konečně jsem si vzpomněla na její jméno. Jmenovala se Dita Pokorná a byla to režisérka filmu. Před stolem byla židle a Dita jen pokynula k ní. Když jsem si sedla na židli, oba se na mě zvědavě dívali a pak ten muž promluvil: "Řekněte nám něco o sobě, o vašich zkušenostech." To bylo poprvé, co se usmál, zato Dita se stále vesele usmívala. "Dobře, už od svých dvanácti let se zabývám divadlem, ale zkusila jsem si i menší role ve filmech." Neměla jsem zase tolik toho o sobě co říct, ale ten muž jen něco pošeptal Ditě a ta se usmála ještě víc.

Oba si spolu ještě dlouho povídali, nebo to byla jen chvilka, která se mi zdála tak dlouhá? Konečně se ozval mužský hlas: "Děkujeme, že jste přišla, ale roli Karin jste nezískala." A byl konec. Snažila jsem se udržet si chladnou hlavu, ale nezmohla jsem se ani na odpověď. Jak jsem si mohla myslet, že zrovna já, ta vyvolená, co porazí ostatní? "Nicméně, rádi bychom s tebou spolupracovali v roli Belly, mladší sestry Karin, pokud máš zájem" řekla Dita. Byla jsem z toho zmatená. Přišla jsem si pro roli Karin a teď budu hrát Bellu? Je to vůbec možné? Dita si asi všimla mého zmateného výrazu.

"Víš, ty by ses na Bellu opravdu hodila. Konkurz ještě nebyl a pokud by jsi tu roli vzala ani by nemusel být."

Musela jsem už něco říct: "Ano, to bude skvělé, moc vám děkuji."

"To nemusíš. Takže všechny informace, které budeš potřebovat, ti pošleme mailem a taky se spojíme telefonicky. A ještě něco, prosím tě, neříkej nikomu kromě tvé rodiny a tvých dobrých přátel, že budeš hrát Bellu. Chceme to zatím utajit. To je prozatím vše. Už se těším na spolupráci."

I když jsme celý zbytek dne proveselili, musela jsem jít druhý den do školy. Dříve než začala první hodina matiky, si mě moje kamarádky Lucy, Tatiana, Michelle a moje nejlepší kámoška Nina odvedly stranou, aby mě mohly začít vyslýchat...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama