Nenáviděný

26. december 2015 at 14:23 | Chell |  Básně


Dívám se na nebe, které pláče.
Ptám se sama sebe,
proč mi slza z oka teče.
Po tváři se kutálí ladně,
dokud neskápne dolů.
Není zdaleka tak snadné,
sedět s nenáviděným u jednoho stolu,
když dívá se na mě
lhostejně a chladně.
Jeho pohled do mysli se mi vrývá,
copak nevidí, že trpím?
Pořád nechápu, proč se na mě tak dívá.
Proč se nezeptá, čeho se bojím, proč brečím?
Breč dál,
docházejí mi slova.
Přemýšlím nad tím,
proč se mému utrpení smát
a směje se znova.
Však já se mu jednou pomstím.
Už nemám z něj strach,

stejně se tak, či tak obrátím v prach.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama